Další z koření, které nejspíše znáte, ale nedoceňujete jeho potenciál. I já jsem znal skořici především v podobě klacíků, kterými se na Vánoce zdobí věnce či mísy a stoly. Jen občas se skořice přidává po špetce do pečení a velmi zřídka například do některých sladších omáček. Proč se to ale dělá.
Obrovský dar, kterým je skořice, jsem objevil před pár lety, na začátku své cesty k uzdravení. Společně s kurkumou, o které si můžete přečíst v tomto článku se stala skořice nedílnou součástí mých receptů. Skořice nesmí chybět ve vývaru, dušeném mase či snídaňové kaši. Ale proč tomu tak je. Skořice stejně jako kurkumy není nikdy dost.
Skořice Ceylonská vs. Skořice Cassia
Jinak také skořice pravá a skořice čínská. Nechci zde na nic poukazovat a kritizovat, ale již názvy dvou druhů existujících skořic napovídá, jakou skořici zvolit. Takže tedy vždy volte skořici pravou tedy ceylonskou. Možná vás bude více lákat sáhnout po čínské skořici, je levnější, dostupnější a také aromatičtější. Silnější aroma je zde však spíše ke škodě než k užitku. Jako když sníte čokoládu s dochucovadly nebo 100% bio kakaový prášek. První ze zmíněných vám bude chutnat více díky přidaným umělým barvivům a dochucovadlům, ale samotný bio kakaový prášek je dokonce zdravý. Ale zpět ke skořici. Ona zmíněná čínská skořice oproti ceylonské skořici obsahuje vyšší množství Kumarinu. Jedná se o toxin, který slouží rostlině skořicovníku jako ochrana proti hmyzu. Pro lidský organismus je tato látka toxická a Evropský úřad pro bezpečnost potravin určil limit této látky pro lidské tělo na 0,1mg/kg tělesné hmotnosti. Proto je třeba vždy volit skořici pravou ceylonskou oproti skořici čínské cassia. To také vypovídá o tom, jak tenká je hranice mezi léčivými a škodlivými účinky léčivých potravin. Strach však není na místě. Pokud ano, pak bychom se měli stejně obávat také například ohně. Oheň nás může zahřát nebo nám spálit domov.
Pravdou je, že v Číně se používá jak sušená kůra skořicovníku čínského, tak i sušené plody – kassiové květy. Rozdíl mezi odrůdami lze poznat také vizuálně, kůra čínské odrůdy je výrazně tmavší oproti odrůdě ceylonské.
Skořice jako léčivé koření
Skořice obsahuje hojné množství vitamínů ze skupiny B, vitamín C, A, draslík, vápník, železo, ale také vlákninu a antioxidanty. Skořice jako přírodní antioxidant je vhodný proti virům, mikrobům či plísním. Z mé osobní zkušenosti opět bojuje proti zánětu a pomáhá tak při léčení Crohnovy choroby. Mnoho z vás možná používá skořici do čaje při nachlazení. Čistí žlučové cesty, játra a pomáhá při prevenci před rakovinou tlustého střeva. Podporuje správné prokrvení cév, činnost srdce, upravuje hladinu cukru v krvi a celkově očišťuje organismus. Dále pozitivně ovlivňuje mozek a nervovou soustavu, bojuje proti Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Denní příjem skořice by měl být cca 2-6 gramy. (cca 1 kávová lžička denně) Já osobně používám cca ½ čajové lžičky do pokrmu nebo ¼ lžičky na dezert či snídaňovou kaši. Osobně se koření a bylinek nebojím, používám je ve velkém množství, všechna jídla mám celá žlutá od kurkumy, ale u skořice i já říkám, všeho s mírou, a to nejen z důvodu případného “předávkování”. (berte prosím s nadsázkou, opravdu nevím, kolik lžic skořice by člověk musel sníst) Jde zde však také o chuť, již několikrát se mi stalo, že mi ujela ruka a se skořicí jsem to přehnal, takový pokrm jsem musel nejednou, nedobrovolně vyhodit. Ale zpět k pozitivním, léčivým účinkům skořice. Za zmínku stojí také fakt, že skořice obsahuje polyfenoly jako je rutin, katechin či quercetin. Quercetin byl jeden prvních samostatných doplňků stravy, které jsem sám užíval. Tak tedy nemohu jinak než toto tvrzení potvrdit a podpořit. Quercetin nebo také kvercetin je přírodní antihistaminikum. Působí proti sezónním, ale také potravinových alergiím a intolerancím, astmatu nebo při kožních potížích.
Podoba a historie skořice
Rostlinou skořice je skořicovník, ten pravý Ceylonský roste na Srí Lance a skořicovník nepravý, čínský pochází z Barmy. Skořicovník je neustále zelený a dorůstá až do výšky 15 metrů. I přes to, že typicky, skořicově aromatické jsou listy i kůra, tak skořice se získává pomocí sušení kůry. Pokud byste skořicovník při návštěvě Srí Lanky hledali, má středně velké žluté či bílé květy a na plantážích se stromy seřezávají do maximální výšky 2-3 metrů.
Původ skořice sahá do doby 4000 let př. n. l. Znali a používali ji také v antickém Řecku, Římě, či Egyptě. Díky obsahu antioxidantů a antibakteriálním účinkům, byla skořice používána v podobě pleťových masek, a i dnes se využívá při přípravě kosmetických přípravků. V minulosti bylo veškeré koření velmi vzácné, skořice byla natolik ceněna, že byla vhodná i jako dar pro panovníka nebo pro Bohy. O skořici najdeme zmínku také v Bibli. Odkud se skořice dostala do Egypta je dodnes záhadou. V Evropě se první používala skořice čínská, až od 16. století se díky zámořským objevům začala dovážet skořice ceylonská.
Závěr
Je třeba však říci, že skořice je doplněk a není samo spásná. Osobně beru skořici a další koření jako jeden dílek či jednu část celého kola. Stejně jako strava jako celek, je součástí cesty, jít cestou k uzdravení neznamená, udělat jeden velký skok, ale udělat několik krůčků za sebou. Snadno se to říká, i když mě samotného právě toto učí velké trpělivosti…. Jako u každého koření, hlavní je, nebát se a zkusit skořici do jídla přidat. Věřím, že si toto koření oblíbíte i v její zdravější podobě. Zdravější podobu myslím například zeleninu posypanou kurkumou a skořicí dušenou na páře oproti kávě plné mléka, smetany, cukru a na vrchu špetička skořice. V této podobě ani natolik zázračné účinky skořice nestačí. Osobně už nad tím, jaké koření do jídla přidám příliš nepřemýšlím, skořice se stala natolik běžnou součástí mé kuchyně, jako je voda běžnou součástí mého těla. Stejně tak jsem přesvědčen tak o léčivých účincích, které skořice mému pokrmu dodává. A jak to máte vy? Ceylonskou skořici za tu nejlepší cenu a i bio kvalitě můžete najít například tady.